Sudety

Pojem „sudetští Němci“ poprvé použil v roce 1902 sociolog, spisovatel a politik Franz Jesser v jedné pražské publikaci. Tento název se obecně vžil, když byla německá národnostní skupina s osídlenými oblastmi v Čechách, na Moravě a v rakouském Slezsku na konci roku 1918 začleněna do státního svazu nově založené Československa.

Více či méně násilné integraci do nové republiky se nemohli vyhnout „němečtí Češi“, kteří si nyní jako „sudeťští Němci“ nevyhnutelně vyvinuli vlastní politickou a kulturní identitu, a to už jen proto, že Č. S. R. měla v zcela změněné světové situaci jako součást „cordon sanitaire“ proti Sovětskému svazu měla převzít důležitou funkci v paktovém systému spojenců. Právě s ohledem na tuto roli se Masarykovi a Benešovi vůbec podařilo prosadit založení státu a tím i začlenění Němců do nového státu.

Historický vývoj

• 1938 (Mnichovská dohoda): V Mnichovské dohodě ze dne 29. září 1938 bylo Československu uloženo vyklidit sudetské německé oblasti v období mezi 1. a 10. října 1938 a dne 30. října 1938 byly západní, severní a východní části sudetského území jako Reichsgau Sudetenland začleněny do Německé říše; jižní části Čech a Moravy byly přiřazeny k jiným gauům.
• 1939 (protektorát): Dne 16. března 1939 bylo zřízeno Protektorát Čechy a Morava a připojeno k Německé říši. Krátce předtím vyhlásilo Slovensko svou suverenitu. Česká protektorátní vláda získala omezenou samosprávu. Všechny české orgány protektorátu působily pod dohledem německé okupační správy, v jejímž čele stál říšský protektor.
• 1945 (konec války a vyhnání): Po pražském povstání ve dnech 5.–9. května 1945 a německé kapitulaci 8. května 1945 začalo koncem května 1945 „divoké vyhnání“ německého obyvatelstva z Československa, které po podpisu Postupimské dohody z 2. srpna 1945 probíhalo „uspořádanějším“ způsobem (jako deportace). Státním heslem při tom byla „odgermanizace republiky“.
• 1946 (národní stát): Dne 28. října 1946, v den výročí založení státu, prezident Beneš na shromáždění na pražském Václavském náměstí prohlásil, že stát je nyní národním státem Čechů a Slováků. Přesto bylo v zájmu „zachování chodu zemědělských a průmyslových podniků“ a zajištění infrastruktury mnoho německých pracovníků a jejich rodin povinno zůstat v zemi. Podle oficiálních státních údajů se 1. listopadu 1946 nacházelo v Československu ještě 240 000 sudetských Němců. Bavorsko se stalo hlavním přijímacím krajem sudetských Němců (bavorský „4. kmen“).

Hlavní oblasti výzkumu naší pracovní skupiny

V rámci naší pracovní skupiny se specializovaní sběratelé a badatelé věnují podrobné dokumentaci všech poštovních úřadů v Sudetech a Beskidech. To zahrnuje evidenci používaných typů razítek, poštovních sazeb, poštovních tras i zvláštností, jako je cenzurovaná pošta, polní pošta a železniční pošta v tomto regionálním kontextu.

Výsledky našeho výzkumu jsou pravidelně zveřejňovány v zpravodajích pracovní skupiny a tvoří pevný základ pro předávání znalostí mezi odborníky a začínajícími sběrateli.